14.6.2018

Pracovní pohovor není přijímací zkouška, takže se na něj nedá připravit „našprtáním“ správných odpovědí. To je ta dobrá zpráva: odpadá povinnost strávit celé dny ležením v učebnicích. Ta horší je, že důležitější než obsah vašich slov je celkový dojem, který zanecháte (tedy alespoň do určité míry). Proč je to špatná zpráva? Protože ten se vědomě moc ovlivnit nedá. Zvlášť v situaci, kdy jsme svazováni trémou a nervozitou, máme k charismatické osobnosti sršící zdravým sebevědomím většinou pořádně daleko. Něco ale pro zvýšení svých šancí přece jen udělat můžeme – přečtěte si několik tipů, které vám pomohou získat vysněnou pozici. Držíme palce!

1) Dotazy, které určitě uslyšíte
Některé otázky (a zřejmě jich bude nakonec většina) vás pravděpodobně zaskočí. Můžete si však být téměř jistí, že přijdou i ty, na něž se dají odpovědi připravit předem. „Tak nám o sobě nejprve něco řekněte. Co jste dělal na předchozí pozici? Jaká je vaše kvalifikace? Jakou máte představu o výši mzdy?“
Pozor jen na jednu věc: ať neodpovídáte jako stroj. Nejste-li si jisti, jak váš projev působí, natrénujte si pohovor nanečisto doma před zrcadlem nebo požádejte kamaráda, aby s vámi sehrál domácí „generálku“.

2) O minulosti jen dobře
O svém předchozím zaměstnavateli se vyjadřujte slušně a nehaňte jej. I v případě, že jste pracovní poměr ukončili na základě neshody, není vhodné to příliš vytahovat na světlo. Mohlo by vám to přinést pouze opačný efekt, kdy si vás personalista zafixuje jako konfliktní typ. Zvolte raději neutrální komentáře typu „cítil jsem, že se už nikam neposunuji a práce mi už nic nedává.“ Nehledě na to, že váš nový zaměstnavatel by toho předchozího mohl znát a váš názor nesdílet.

3) Kam že se to hlásím?
Zjistěte si základní informace o firmě, ať vás nedostanou do úzkých otázky ohledně toho, čím že se to vlastně zabývá a co by měla být náplň vaší práce. Projděte si historii společnosti, podívejte se, kdo ji zakládal a kdo ji vlastní, udělejte si přehled v portfoliu produktů či služeb, které nabízí. Nicméně kandidát stylu „chodící encyklopedie“ působí příliš křečovitě – čas od času si můžete dovolit zaváhání, koneckonců zaměstnanec ještě nejste a máte nárok na to nevědět o firmě úplně všechno. Sem tam proto můžete zařadit větu typu „Na vašich webových stránkách jsem se dočetl, že zaměstnáváte/vyrábíte… Zaujalo mě to a to, nebylo mi ale jasné,…“

4) Dejte si záležet na tom, jak vypadáte
Stokrát můžete slyšet, že na vzhledu nezáleží, ale není tomu tak. Při pohovoru to platí dvojnásob. Navíc jistě není třeba připomínat, že pozitivní dojem z vlastního vzhledu zvyšuje sebevědomí. Svým vzezřením vyjadřujete, jak moc je pro vás pracovní pohovor důležitý, zvolte proto reprezentativní a důstojný model, ve kterém se budete cítit příjemně a pohodlně. Vyhněte se extrémům – u dam to platí dvojnásob, tabu jsou hluboké výstřihy a sukně poodhalující příliš mnoho. Viditelné tetování, piercingy či extravagantní líčení nejsou dobrým nápadem ani v případě, že jsou pro vás jinak zcela charakteristické. V takovém případě je však nezakrývejte docela, pouze je „ztlumte“.

5) Projevte zájem
Využijte možnosti „doplňkových dotazů“ ze strany personalisty („Chcete se ještě na něco zeptat?“). Dotazy na finanční ohodnocení nicméně raději nepokládejte jako první, je vhodnější vyvolat dojem, že peníze pro vás nejsou hlavní motivací, proč se o dané místo ucházíte (i v případě, že tomu tak je). Opět ale jedno varování: pokud naopak budete působit tak, že je vám výše budoucí mzdy vlastně lhostejná, mohlo by to vyvolat kontraproduktivní dojem. Každý zaměstnanec by měl brát v potaz i výši svého ohodnocení – je to zcela přirozené a personalisté od vás tuto otázku dříve či později očekávají.

6) Oprašte si cizí jazyk
Je možné, že dostanete otázky v angličtině (nebo jiném jazyce), aniž by to v pozvánce na pohovor bylo uvedeno. Vycházejte z požadavků v inzerátu – stačí zmínka o tom, že kandidát by měl ovládat některý cizí jazyk. Pak je namístě zbystřit. Nespoléhejte na to, že konkrétně vaše pozice jej přece nevyžaduje.

7) Vyhněte se zmatkům s dokumenty
Přijďte připravení, abyste kdesi na dně aktovky nemuseli překotně hledat motivační dopis nebo samotný životopis. Pro jistotu si ještě před opuštěním bytu zkontrolujte, zda s sebou máte občanku a další osobní doklady. Některé pohovory jsou specifické a požadují po uchazečích, aby si přinesli různé podklady – vyhněte se tedy nepříjemnému trapasu, že nezvládnete splnit hned první jednoduchý úkol!
A ještě jeden tip: před vstupem do personalistovy kanceláře si připomeňte, co že jste to vlastně v životopise uvedli. Pokud jste rozesílali svá „sívíčka“ na více míst, je možné, že jste do každého z nich napsali trochu jiné informace. To ale personalista samozřejmě neví, měl k dispozici pouze jednu verzi.

8) Upřímnost nade vše
Lepší je přiznat, že něco nevíte nebo s něčím nemáte zkušenosti, než mlžit a zamotat se do polopravd. Pokud zároveň dodáte důvod svého nedostatku, uděláte na personalistu mnohem lepší dojem než pan Dokonalý. Konkrétní příklad? „Angličtinu sice neovládám na stupni C1, jak požadujete, domnívám se však, že i s úrovní B2 bych mohl požadovanou pozici vykonávat. Komunikovat cizím jazykem mi nedělá problém a díky bohatým zkušenostem jsem schopen se domluvit i s omezenější slovní zásobou. Pokud by se přesto ukázalo, že je potřeba vyšší jazyková úroveň, věřím, že jsem schopen rychle se ji doučit.“

9) Přijďte včas
Dochvilnost je podceňovaná vlastnost. Lepší je větší časová rezerva pro případ, že byste museli cestovat do nejvyššího patra, hledat personální oddělení a zapisovat se na recepci. Pokud jste v místě pracoviště ještě nikdy nebyli, není od věci podívat se na mapu, už jen pro získání představy o tom, jak dlouho vám přesně zabere. Následně počítejte s možností dopravních komplikací a odcházejte z domova o něco dříve. A kdyby se přece jen stalo, že někde po cestě naberete zpoždění, ozvěte se a dejte o tom vědět.

10) Sebevědomí
To nejdůležitější jsme si nechali na závěr. Každý má vlastní metody, jak si zvýšit sebedůvěru. Někomu pomohou dechová cvičení, někdo se odreaguje třeba čtením humorné knížky, někdo požádá blízkou osobu, aby jej na místo doprovodila. Zde neexistuje univerzální doporučení, vy sami nejlépe víte, co ve vašem případě funguje. Panáka na kuráž si však raději schovejte na jindy. Tak hodně štěstí!

A pak si najděte práci, která vás bude bavit.