27.3.2017

Hudba v nás vyvolává celé spektrum emocí, protože přímo působí na mozková centra. Mimo jiné v nich  dává vzniknout jednomu z hormonů, které všeobecně nazýváme hormony štěstí, v tomto případě konkrétně vyplavuje dopamin. Ten v nás potom vyvolává podobné pocity radosti a euforie jako dobré jídlo nebo rychlá jízda v autě. Zkrátka nás nadopuje.

Zvolená skladba dokáže činnost mozku zpomalit nebo naopak nakopnout podle toho, jakou má rychlost, rytmus a jak celkově působí. Všeobecně přitom platí, že čím pomalejší hudba, tím pomalejší jsou naše mozkové vlny a tím uvolněnější a spokojenější se cítíme.

Existují 4 základní druhy mozkových vln. Beta vlny (14–20 Hz) jsou vlny běžného vědomí, kdy vykonáváme nějakou činnost nebo jsme pod větším stresem. Alfa vlny (8–13 Hz) představují hladinu zvýšeného vědomí a klidu. Na theta vlnách (4–7 Hz) se vezeme při vrcholné kreativitě, meditaci a spánku. Delta vlny (0,5–3 Hz) jsou vlny hlubokého spánku, hluboké meditace a nevědomí.

Terapie hudbou

Sportovci si běžně pouštějí před svými výkony hudbu, aby uvolnili svaly. Potápěči, kteří provozují freediving (potápění bez dýchacího přístroje), využívají uklidňující hudbu ke zpomalení srdečního tepu. Na stejném principu funguje poslech klasické nebo relaxační hudby na pacienty, které čeká operace. Studie Dr. Paula Robertsona z Kingstonské univerzity v Kanadě tvrdí, že pacienti, kterým pustí na 15 minut uklidňující hudbu, potřebují pouze polovinu sedativ a anestetik doporučovaných při náročných operacích

Studie Music: An Aid for Productivity, která byla v roce 1972 publikována v časopise Applied Ergonomics, například zjistila, že dělníci v továrnách, kde se poslouchala hudba, byli v práci mnohem aktivnější a odváděli mnohem lepší pracovní výkony. Tento jev samozřejmě platí pouze za předpokladu, že jsou zaměstnanci vystaveni optimistické a celkově pozitivně laděné hudbě.

Amadeus – stimul pro chytré hlavy

Dlouho se věřilo, že poslech Mozarta v prenatálním věku podporuje vývoj mozku, a miminko tak bude chytřejší. Přestože se posléze ukázalo, že je to jen pověra, a tento mýtus pojmenovaný Mozartův efekt byl vyvrácen, stále platí, že má na náš mozek Mozartova hudba skutečně blahodárný vliv. Pomáhá organizovat neurony v mozku a posiluje kreativní procesy v pravé mozkové hemisféře, které jsou spojeny s prostorovým a časovým vnímáním. Mozartova hudba nás proto dokáže uklidnit a zároveň nám pomáhá přesněji se vyjadřovat.

Zvuky deště nebo islandský hip-hop

Pokud se v kanceláři při poslechu hudby soustředíte více na její text než na zadanou práci, doporučujeme vám vyzkoušet hudbu v jazyce, kterému prostě nerozumíte. Afrikánština, hebrejština, maďarština nebo islandština jsou jenom jedny z mnoha jazyků, které si můžete zvolit.

Islandská skupina Sigur Rós v mnoha svých písničkách používá uměle vytvořený jazyk, kterému říká vonlenska, tj. anglicky hopelandic neboli nadějština. Jedná se vlastně o hatmatilku, ve které zpívá převážně frontman kapely Jón Þór Birgisson.

Jestliže ani to není pro vás, pak se zkuste zaměřit na melodickou hudbu beze slov nebo si pusťte zvuky přírody. Určitě vám ke koncentraci poslouží i soundtrack z oblíbeného filmu, klasická hudba nebo instrumentální verze vaší oblíbené písničky, jen si dávejte pozor, aby se to v kanceláři nezvrhlo v amatérské karaoke.

Hudba jako účinná izolace

Nakonec vždycky platí, že pokud se potřebujete soustředit, zvolte hudbu s monotónními tóny a neproměnlivým rytmem, nejlépe takovou, která má 50–80 úderů za minutu (zhruba stejně jako naše srdce), ta vám totiž nezaměstná mozek, splyne s okolními zvuky a nechá vás se plně soustředit na práci.

I Mark Zuckerberg, zakladatel Facebooku, má na svém Spotify účtu od všeho trochu. V jeho playlistech se objevují nejen Green Day a Nirvana, ale i Lady Gaga nebo Taylor Swift.

Zkoukněte náš AirPlus playlist na Spotify a nechte se tak pozitivně naladit. Jeden vás zrelaxuje a druhý nakopne líp než koňská dávka kafe. Přece do práce nechodíme jenom proto, že musíme platit účty, ne?

 

Text a sestavení playlistů: Veronika Krninská