20.11.2018

Mít 100 % pracovní doby home office? Být pánem svého času a nemít nad sebou žádnou kontrolu v podobě všudypřítomného nadřízeného? To zní skoro jako sen každého zaměstnance. Home office se stává stále populárnějším benefitem, kterým se snaží zaměstnavatelé přilákat nové kolegy a zároveň poskytnout svým stávajícím zaměstnancům jistý komfort. Nicméně jak praví jedno české přísloví – ,,není všechno zlato, co se třpytí“. Home office má i svá úskalí. Jaké to je pracovat na 100 % na home office, na to jsem se zeptala Veroniky Hartové ze společnosti Airjobs.cz, která v současnosti na home office pracuje už druhým rokem.

  • Úvodem bych se chtěla zeptat, co vlastně děláš a jaká je tvoje náplň práce?

V Airjobs.cz jsem od samého začátku. Ještě předtím jsem ale pracovala v mateřské společnosti EMTC.cz, takže když se to tak vezme, jsem ve firmě mnohem déle. Co se týče mojí náplně práce, tak v rámci Airjobs.cz dělám především administrátora firmám, které u nás mají zřízený účet. Takže když mají nějaký problém, nedokážou sami něco upravit ve firemním profilu, zablokují si účet nebo se chtějí jako noví klienti registrovat, tak to všechno jde za mnou. A tuhle podporu poskytuji nejenom firmám, ale i samotným uchazečům.

  • Jak došlo k tomu, že jsi z hlavního pracovního poměru přešla k formě spolupráce výhradně na home office?

Čekalo mě stěhování do menšího městečka u Karlových Varů. Z toho samozřejmě vyplynulo, že dojíždět na centrálu do Prahy by bylo více než komplikované. A pouštět se společně s dcerou do nějaké formy spolubydlení, jak to je teď v Praze populární, také nebylo nejvhodnější. Tam jsem měla svůj byt, takže stěhování pro mě byla jasná volba. Mám tam i celou rodinu a měla jsem tam předem domluvené už vše, co bylo potřeba – jak pro mě, tak pro dceru.

  • Jak na to zareagoval zaměstnavatel?

Tenkrát byl mým nadřízeným pan Michal Les. Za Michalem jsem normálně přišla a řekla jsem mu, že budu muset dát v práci výpověď, že je moje situace prostě taková a taková, a že se budeme muset rozloučit. A v tu chvíli mi byl nabídnut plný home office za stávajících podmínek, takže hlavní pracovní poměr za stejné peníze, jako jsem měla doposud. To mi v jistém slova smyslu vytrhlo trn z paty. Měla jsem z toho opravdu velkou radost. Ale jak každý ví, tak ačkoliv home office vypadá sebevíc lákavě, je to především o sebekázni. Člověk se s tím musí naučit trošku pracovat, být na sebe mnohem přísnější, protože nikdo tam doma nad vámi nestojí a nikdo nevidí, jestli pracujete, nebo ne.

  • Jsem ráda, že jsi o tom začala mluvit, protože právě o sebekázni jsem se s tebou chtěla pobavit. Jaké to bylo zvykat si na to, že – jak jsi říkala – nad tebou „nikdo nestojí“?

Ze začátku bylo dost těžké odolávat všem těm lákadlům, která máte doma. K práci jsem si zapnula televizi, člověk tak různě pobíhal po bytě, mezitím jsem si uklidila a najednou jsem zjistila, že jsou třeba čtyři hodiny odpoledne a nemám udělanou svoji práci. A tak jsem si řekla, že to nechám na zítra a že zítra se zapřu a budu fakt makat. A ono i druhý den to bylo dost podobné. Potom mi ale došlo, že to takhle dál nepůjde. Každému po čase začne vadit, že před sebou hrne čím dál tím víc práce a nemá pak čas ani na svůj osobní život. Denně jsem pracovala minimálně o dvě hodiny déle, protože jsem prostě měla resty, které jsem musela dodělat. Takže pak jsem zjistila hodně rychle, že televize ne, rádio také ne a při práci mám hrobové ticho. Je to prostě o zvyku. Já jsem si tak nějak zvykla až po dvou měsících.

  • V kanceláři máme každý svoje pracovní místo. Jak to máš zařízené doma?

Mám udělaný vlastní pracovní koutek, kde sedím, pracuji a neodbíhám nikam jinam. Protože když si člověk sedne třeba na gauč, tak už je takový zlenivělý, chce se mu spát a pracuje jen napůl. Pokud má člověk správnou sebekázeň, tak v tu chvíli je mnohem efektivnější, než když sedí v kanceláři. Protože když sedíte v kanceláři, tak tam většinou sedíte ještě s někým dalším. Takže ráno proberete, co jste dělali předchozí den, dáte si k tomu kafíčko, sníte si u toho pozdní snídani a najednou je deset hodin a ještě jste nic neudělali. Když jsem seděla v kanceláři, tak si osobně myslím, že moje efektivita práce byla mnohem nižší, než když pracuji nyní doma sama.

  • A necítíš se někdy izolovaná od pracovního kolektivu? Nechybí ti právě to ranní kafíčko a pokec s kolegy?

Samozřejmě že ze začátku mi to hrozně chybělo. Cítila jsem se dost izolovaná od týmu, protože jsme tu byly s holkama docela dobrá parta. Už pořádně nevíte, co kdo dělá a tak. Jasně, že si občas napíšete, jak bylo o víkendu, ale pořád je to přes počítač a dost neosobní. Ve finále to přátelství vymizí. To je bohužel jedno z úskalí plného home office.

  • Dostala ses někdy do situace, že sis s něčím akutně nevěděla rady a kolega na centrále zrovna nebyl k dispozici? Není to také trochu handicap home office?

Máme s kolegy propojený chat, kde jsou všichni během pracovní doby online. Ale samozřejmě, že se na to nelze spoléhat stoprocentně. Takže jsem se tak dvakrát nebo třikrát do takové situace dostala, a pak jsem se zkrátka naučila to řešit sama. A tím se i člověk posouvá dál. Popravdě po těch dvou letech, co jsem na home office, si dokážu 99 % věcí vyřešit sama.

  • I když jsi tedy doma na home office, účastníš se nějakých firemních akcí? Jsi s kolegy v kontaktu i jinak než jen přes mail nebo chat?

Jo, to určitě. Účastním se všeho, co jde. Dřív jsem jezdívala častěji, třeba třikrát v měsíci – nejen na akce, ale i na porady. Teď jezdím už jen tak jednou měsíčně, což je pro mě teď v těhotenství naprosto vyhovující.

  • Má tedy 100% home office i nějaké nevýhody?

Určitě ano. Home office rozhodně není pro každého a ne každý to zvládne. Po čase to může být pro někoho dost psychicky náročné. Člověk musí mít svoji disciplínu. Záleží prostě na povaze člověka a asi i věku. Pokud už má člověk rodinu, pak je home office (i třeba jen částečný) pro její správné fungování potřebný. Samozřejmě jsou na trhu práce obory jako například IT, kdy je home office velice populární i z jiných důvodů. Ale to asi většina lidí ví a chápe.

  • Co je tedy největším pozitivem home office?

Pozitivum vidím především v tom, že jsem více s dcerou a můžu se jí více věnovat. Nemusím jí pořád někomu předávat. Když si rodič vyzvedne dítě z družiny třeba až kolem 6 hodiny večer, pak s ním má dělat úkoly a v 8 hodin má jít dítě spát, tak dvě hodiny denně na to, aby se rodič věnoval dítěti, je opravdu málo. Ale nejvíc super je podle mě to, že když má dcera prázdniny nebo třeba marodí, nemusím pokaždé vymýšlet, kdo ji bude hlídat nebo zda si mám brát dovolenou atd. Prostě vím, že může být v pokojíčku, kde ji mám pod dohledem, ale zároveň si pak sednu do toho svého koutku a můžu dál pracovat. Takže jako máma můžu fungovat pro rodinu a zároveň vydělávat peníze. To je pro mě opravdu ta největší výhoda.

 

Chci mít také možnost využít Homeoffice