13.6.2019

V posledních několika letech se na nás ze všech stran valil termín „mileniálové“, který označuje generaci lidí, jež se narodila okolo roku 1990, a dospívala tedy na přelomu tisíciletí. Mileniálové tím pádem prožili překotný nástup internetu a chytrých telefonů, následovaný dominancí notebooků a příchodem tabletů.

Technologie zcela ovládly jejich mládí a to se podepsalo i na jejich přístupu k práci a penězům. Do značné míry také formují jejich životní hodnoty – mají pocit, že mohou (a měli by) vydělat obrovské množství peněz a následně jej utratit za zábavu či zážitky. V kontrastu k mileniálům stojí takzvaná generace Z, která dospívá dnes. Její zástupci považují výše zmíněné moderní technologie za samozřejmost a stejně se staví i k penězům. Většina z nich ostatně stále ještě žije u svých rodičů. Z tohoto důvodu jim v zaměstnání nejde hlavně o výdělek, ale o uspokojení niterných potřeb seberealizace a osobního růstu.

Ve výsledku nicméně stejně jako mileniálové touží po kvalitním čase stráveném s přáteli a dechberoucích zážitcích. Jaká jsou specifika mileniálů, když dojde na trh práce? Možná jste o nich slyšeli, že se práce štítí a zůstávají plně pohlceni výkřiky na sociálních sítích. Slovo mileniálové má mnoho negativních konotací, ale co se jejich pracovního nasazení týče, neprávem. Je pravda, že se k práci staví rezervovaně. Viděli totiž, jak jejich rodiče a prarodiče strávili v zaměstnání celý život, jenže se jim za to nikdo neodvděčil.

Pokud tedy práci hledají, dávají si záležet, aby potenciální zaměstnavatel plně docenil jejich schopnosti. Mileniály uchvátily chytré telefony a jejich výhody chtějí uplatňovat i v zaměstnání.

Odmítají trčet celý rok na jednom místě, někdy zaměstnání opustí a jdou tam, kde jim bude dopřána větší volnost, dokonce i za cenu nižšího zisku.

Na druhou stranu jsou ovšem ochotní, pokud to situace vyžaduje, pustit se do práce s veškerou silou – jenom raději doma s notebookem na klíně. Jestli se i vy řadíte mezi mileniály, pravděpodobně vás u pracovních inzerátů po nástupní mzdě bude nejvíce zajímat seznam zaměstnaneckých benefitů.

Generace Z většinou do pracovního procesu ještě z velké části nenastoupila, ale už nyní na ní můžeme pozorovat první příznaky života, který začal po teroristických útocích v roce 2001. V první řadě se na svoji kariéru dívají s ještě větším odstupem než mileniálové. Většina z nich si hodlá založit firmu, zároveň si ale plně uvědomují rizika s tím spojená. Často dokonce trochu cynicky rovnou počítají s neúspěchem a jsou přesvědčeni, že už je dneska prostě nic nemůže překvapit. Se zakládáním firmy je samozřejmě spojen požadavek na maximální flexibilitu, ale také maximální dovednost. Pokud tedy člen generace Z skončí v klasickém zaměstnání, jeho šéf se bude muset maximálně vynasnažit, aby mu poskytnul pracovní místo podle jeho potřeb.

Člen generace Z se však nadřízenému velkoryse odvděčí. Bude na sobě pilně pracovat. Ano, nikdy neodloží telefon z ruky, ale nejspíš v něm bude mít aplikaci pro osobní růst, aplikaci na výuku cizích jazyků, aplikaci pro sledování naučných videí, aplikaci pro sledování výkonnosti… Pozitivní zpráva: generace Z je tak soustředěná na podání dobrého výkonu (a na všechny ty aplikace), že po celém západním světě klesá kriminalita, oblíbenost drog a počet neplánovaných dětí.

Pro příslušníky starších generací to může být nepředstavitelné, ale když takový „zetkař“ hledá zaměstnání, jde mu hlavně o to, aby odváděl smysluplnou práci, aby tvořil něco užitečného, ideálně pro co největší počet lidí. A ve skrytu duše doufá, že za to sklidí co nejvíc srdíček a lajků.