20.3.2018

Deset procent? Padesát procent? Nebo ještě jiné číslo? Tak schválně, jaký je váš tip na otázku: „Kolik procent lidí v České republice nebaví jejich práce?” Sama jsem hádala, že to je každý druhý, ale v jednom rozhovoru s Tomášem Hajzlerem, propagátorem svobodomyslných firem, vyplynulo, že do práce se netěší až 4 z 5 Čechů, tj. okolo 80 % práceschopných lidí. Poněkud děsivé.

Ať už je to 50 % nebo Tomášových 80 %, pořád si musím klást otázku: „Proč nás práce nebaví? Proč směňujeme náš čas za peníze, za které si stejně další čas nekoupíme?” V práci přeci strávíme celou třetinu svého života. Nedávalo by větší smysl strávit tenhle čas děláním něčeho, co nás baví?

Proč tam lidé tedy chodí?

Jako nejčastější odpověď na tuto otázku dostávám tvrzení typu „Protože se to musí, protože potřebuji peníze”. Do školy, alespoň té základní, jsme přece taky museli chodit. Ale něco nás tam přece jen bavilo. Někoho přestávky a házení mokré houby po spolužácích, někoho zase výtvarka a mě (pro některé možná překvapivě) matematika. Proč si ale většina z nás stěžuje na práci? Co nám na ní tak vadí?

Malý plat. Jistě, plat může být pádný důvod, proč nejsme dostatečně motivováni k práci. Otázkou ale je, zda by pouhé navýšení mzdy mělo za následek, že nás práce začne bavit. V řetězci Lidl vedení také navýšilo základní mzdu prodavačkám a nezdá se, že by se do Lidlu houfně hrnuly davy učitelů a úředníků.

Špatný kolektiv. Kolektiv, který nám nesedne, je zabiják motivace. Netěšíme se mezi kolegy, nemáme si s nimi co říci, můžeme mít odlišný pracovní přístup a ve výsledku nás pak s nimi práce nebaví. Ostatně, kdo by si užíval práci, když musí celé hodiny poslouchat věčně naštvanou kolegyni, která si neustále stěžuje na tchyni, rozbitou kopírku i příliš hlučného souseda v paneláku?

Vedení. Šéf, se kterým si nepadneme do oka, bývá dalším důvodem, proč nás práce nebaví. Neustále zdůvodňovat své pracovní kroky, hledat možnosti, jak šéfa přesvědčit, že naše řešení firmě pomůže – to jednoho časem unaví. V dlouhodobém měřítku to vede k tomu, že se svému nadřízenému začneme vyhýbat, což zase začne vadit jemu. A nůžky nepochopení se rozevírají. Ztrácet čas nekonečnými debatami o tom, co kdo jak (ne)měl udělat, nebaví ani ty největší flegmatiky.

Špatná (nebo žádná) káva. Přestože na většině pracovištích kávovar dnes už najdete, kvalita kávy dosti kolísá. Podle průzkumů si den bez kafe neumí představit 76 % lidí. Průměrně Češi vypijí okolo jednoho šálku denně a nejčastěji právě v práci. Čtvrtina z oněch 76 % si dopřeje i více než dva šálky za den. Když si zaměstnanci nemohou dopřát svou denní dávku kofeinu, jak by asi mohli být naladěni pozitivně?

Neděláme si to sami?

V seznamu možných příčin, proč se těšíme na víkend a práce nás nebaví, bychom mohli ještě dlouho pokračovat. Každý z nás by si našel to své. Není ale problém ještě někde jinde? Není tu něco, co bychom na rozdíl od kolektivu, špatného vedení nebo rozbitého kávovaru mohli snadno změnit? Není problém tak trochu v naší hlavě?

Schválně si udělejte malý test. Představte si, že je pondělí a celý pracovní týden máte před sebou. Na co cestou do práce myslíte? Potom, co si svou představu vizualizujete, zamyslete se nad tím, zda vás napadaly spíše pozitivní, nebo negativní věci. Viděli jste sami sebe, jak vesele debatujete s kolegy v kuchyňce a úspěšně řešíte nějaký problém? Ten pak přednesete šéfovi, který ho odkývne a ještě vás pochválí? Nebo jste naopak ve své mysli znegovali vše od paní vrátné až po nepoživatelné jídlo v kantýně?

Co tedy můžete udělat pro to, aby vás práce znovu bavila? Minimálně změnit svůj přístup k ní a své myšlení. Nejsme žádní sluníčkáři a chmury postihnou tu a tam každého z nás – ale na každou věc se dá dívat z vícero úhlů. Tak co si pro jednou vybrat ten optimističtější?
Jak jste na tom vy? Baví vás vaše práce? A pokud ne, čím si myslíte, že to je? Podělte se s námi o svůj příběh do komentářů pod článek

Hana Šormová

Neztrácejte čas – začněte hledat.