11.4.2018

Co uděláte jako jednu z prvních věcí poté, co se seznámíte s někým novým? Přiznejme si to: většina z nás si daného člověka nenápadně proklepne na sociálních sítích. Už to, jak moc nebo naopak málo je onen člověk aktivní na svém virtuálním profilu, o něm ledacos vypovídá. A co teprve obsah, který zveřejňuje! Facebook slouží jako perfektní výkladní skříň a umožňuje utvořit si o druhém celkem bohatý obrázek.  Je tedy logické, že podobným způsobem uvažují i personalisté – bohužel pro některé uchazeče.

Jeden příklad za všechny

Tohle je příběh šestadvacetileté Veroniky. Před několika měsíci se účastnila výběrového řízení na pozici recepční v luxusním hotelu, což byla práce, o kterou tehdy velmi stála. K jejímu výkonu měla perfektní předpoklady: díky ročnímu pobytu v USA špičkově ovládá angličtinu, je vstřícná a komunikativní, má vynikající organizační schopnosti a navíc už dříve na podobné pozici pracovala. Po prvním kole pohovorů si Veronika byla jistá, že má v kapse všechny trumfy. Odcházela plna zdravého sebevědomí s pocitem, že na budoucího šéfa dobře zapůsobila. A taky že ano – skutečně postoupila do užšího výběru a nepochybovala o tom, že místo získá. Nakonec to ale dopadlo jinak. V hotelu dali přednost jiné kandidátce, méně zkušené a výrazně starší než zklamaná Veronika. Za překvapivým rozhodnutím stála zdánlivá maličkost: Veroničin profil na Facebooku. Ještě než si ji personalisté pozvali do dalšího kola, prohlédli si totiž fotografie, které tam mladá dívka zveřejnila. Ukázalo se, že Veronika před nimi zatajila poněkud netradiční zálibu ve vytváření nahých fotografií, kterými se na sociální síti neváhala pochlubit. Tento nezodpovědný nápad tak nadějné kandidátce uzavřel cestu k vysněné kariéře.

Firmy jsou důkladnější, než si myslíte

Většina uchazečů je přesvědčena o tom, že náborový pracovník o nich v okamžiku zahájení pohovoru ví pouze to, co po důkladném zvážení sami uvedli do životopisu. Jak se však přesvědčila nejen Veronika, to ani zdaleka neplatí. Ve chvíli, kdy usedáte do „horkého křesla“, už o vás personalista obvykle tuší mnohem víc. V nedávném britském průzkumu uvedlo 69 % firem (tedy více než dvě třetiny ze zhruba dvou tisíc oslovených subjektů), že si uchazeče ještě před pozváním na přijímací řízení prověřují rovněž na sociálních sítích. A zhruba pětina z nich pak kvůli nevhodným příspěvkům už některého z jinak slibných uchazečů nakonec vyřadila z výběrového řízení.Kocovinou se moc nechlubte

Co konkrétně zaměstnavatelům vadí? Třeba právě fotografie, které toho odhalují příliš a jsou kupodivu oblíbenější, než bychom čekali. Jestli se něčí profil hemží spoře oděnými selfie v sexy prádélku, nelze očekávat, že by i v běžném životě právě dbal na seriózní dojem a důstojné vystupování. Stejně kontraproduktivně působí snímky z bujarých večírků, které zpravidla končí pořádnou kocovinou. Šéf může mít třeba i pochopení pro situaci, kdy se slavení trochu vymklo z rukou. Už méně ale porozumí důvodům, proč se takovými obrázky veřejně chlubit.
Dalším příkladem jsou statusy plné odsuzujících, urážlivých či dokonce nenávistných výroků. Pro personalistu znamenají červenou stopku: toho ne. Pokud někdo není schopen své vášně krotit ani v písemném projevu, jak se takový člověk nejspíš bude chovat v běžném životě?
Riskantní je rovněž dávat veřejně najevo sympatie s určitými politickými stranami nebo směry. I přes svobodu vyjádřit vlastní názor totiž většina zaměstnavatelů zakládá na tom, aby nebyla spojována s žádným politickým směrem, což platí i pro její zaměstnance. Dvojnásob pak v případě extremistických hnutí.
Vadit ale mohou třeba i osoby zařazené mezi přátele. Sami třeba ani nemusíte na svou „zeď“ vyvěsit jedinou nevhodnou zprávu, ale pokud mezi vašimi kontakty figurují osobnosti, kterým něco takového rozhodně není cizí, už to je pro personalistu dostatečný důvod se dvakrát rozmyslet, zda vás pozvat do druhého kola. Firma nemá nejmenší zájem na tom, aby se taková osoba stala její vizitkou. Tak na to myslete. Držíme palce!

Neztrácejte čas – začněte hledat.