21.8.2018

Dokud v novinách přeskakujete stránky s pracovními inzeráty, pak zřejmě nemáte o svém aktuálním zaměstnání žádné pochybnosti. Ne všichni ale mohou s čistým svědomím tvrdit, že se každý den těší do práce. Pokud patříte do tohoto druhého tábora, pak jste si nejspíš v poslední době položili klíčovou hamletovskou otázku:

Jít, či nejít?

Jinými slovy: opravdu dělám to, co jsem si vždycky přál dělat? Naplňuje mě moje práce a mám radost z jejích výsledků? Mám dostatečnou motivaci a toužím se kariérně posouvat? A v neposlední řadě – jsem spokojen s výší své mzdy? Jakékoliv „ne“ vztyčuje varovný ukazováček a naznačuje, že tady není něco v pořádku. Pak už není otázkou, zda vůbec, ale kdy. Pojďme se podívat, kdy je ideální doba na změnu práce.

Je třeba při tom uvažovat z několika perspektiv:

  1. Vlastní kariéra
    Nelze jednoznačně říct, kolik let strávených na jedné pozici je optimálních. Někdo vydrží dělat celý život listonoše, jiný už po půl roce na juniorské pozici v kanceláři pokukuje po povýšení. Proto se v tomto případě řiďte pouze vlastními pocity – máte-li dojem, že vaše chuť do práce jaksi vyhasíná, možná je načase začít uvažovat o novém místě. O lecčems vypovídá také příliš nízká výplatní páska, neodpovídající vašim zkušenostem či vzdělání. Ale pozor: podezřele časté změny nepůsobí v životopise příliš dobrým dojmem a naznačují, že chyba bude možná spíše u vás než na straně zaměstnavatelů. Vždy je vhodné vydržet na jednom místě přinejmenším půl roku, ideálně však rok, ne-li déle. Taková doba se považuje za dostatečnou pro zapracování a získání praxe. Čtrnáct dnů totiž skutečně nestačí k tomu, abyste mohli vyhodnotit, zda vám nová práce bude vyhovovat.
  2. Rodina a nejbližší okolí
    Pokud jsou na vaší výplatě závislé další osoby v domácnosti, pak je zodpovědné rozhodnutí pochopitelně daleko náročnější. Nikdy nemáte jistotu, že s podáním výpovědi se vám automaticky otevřou dveře do dalšího zaměstnání a mzda skokově naroste. Proto své plány nejprve zkonzultujte s ostatními členy rodiny a dohodněte se na tom, jak budete řešit případný přechodný výpadek příjmu. Uvažujte v dlouhodobém horizontu a změnu práce neplánujte na dobu, kdy čekáte větší výdaje – třeba nástup potomka do školy, pořízení nového vybavení bytu a podobně.
  3. Ekonomická situace
    Ta v současnosti hraje do karet všem, kteří našli odvahu jít do toho a změnit práci. Z tohoto hlediska tedy není proč váhat – volných pracovních míst je celá hromada a berou často i tam, kde nikoho explicitně neshánějí, často stačí se u vyhlédnutého zaměstnavatele jen poptat. Rozšířily se i možnosti pro rizikové skupiny – například osoby starší 55 let nebo hendikepované. Raději ale neváhejte, období hospodářského růstu nebude věčné. Odborníci už teď varují, že ekonomika neroste takovým tempem jako v minulých letech.

Praktická rada na závěr: Výpovědní lhůta
Podle zákona je při podání výpovědi zaměstnanec vázán tzv. výpovědní lhůtou, která standardně trvá dva měsíce. To znamená, že ještě tak dlouho poté, co šéfovi lejstro odevzdáte, musíte do stávající práce docházet. Mimochodem, počítá se od prvního dne následujícího měsíce – pokud tedy podáte výpověď k prvnímu říjnu, lhůta začne běžet až prvního listopadu a vy tak v zaměstnání strávíte ještě celý měsíc navíc.
V inzerátech nicméně většinou čteme: „Nástup ihned.“  Jak takovou situaci řešit? Je několik možností. Pokud nenarazíte na inzerát, kde okamžitý nástup není požadavkem, vždy je možné zkusit domluvu, zaměstnavatel pak zpravidla umožní podpis výpovědi přímo ke konkrétnímu datu. A pokud o vás nový šéf opravdu stojí, bude nejspíš schopen překousnout i to, že se u něj objevíte o pár týdnů později. Zvlášť v případě, že opět vsadíte na rozumnou debatu.
V případě, že zatím žádné další místo nemáte, však není proč váhat. Zde naopak platí, že čím dřív, tím líp – protože čím déle budete váhat, tím pravděpodobněji nakonec dojdete k závěru, že vám současná pozice vlastně vyhovuje…. Můžete se tak připravit o výjimečnou šanci.
Tak hodně odvahy!