30.1.2019

Letos nás čeká 251 pracovních dní, přičemž podle zákona má každý zaměstnanec nárok na čtyři týdny (20 dní) dovolené. Ve srovnání s ostatními evropskými státy jsou tuzemská pravidla spíše přísnější. Někteří si ale budou užívat daleko víc volna – záleží na tom, jaké podmínky nám nastaví zaměstnavatel.

Letošní rok přinese deset „bonusových“ dní volna, tedy státních svátků připadajících na jinak běžný pracovní den. Ten první už máme za sebou, to jsme v oficiální Den obnovy samostatného českého státu vyspávali silvestrovskou kocovinu. Na další volno se můžeme těšit o Velikonocích. A do kalendáře si rovnou poznamenejte i další termíny:

19. – 22. dubna (Velikonoce) – pátek až pondělí

5. července (Cyril a Metoděj) – pátek

1. května (Svátek práce) – středa

8. května (Den vítězství) – středa

28. října (Den vzniku samostatného Československa) – pondělí

24. – 26. prosince (Vánoce) – úterý až čtvrtek

Vědci a učitelé mají 8 týdnů volna

Celkem 251 dnů roku 2019 je pracovních, což znamená, že při standardní pracovní docházce strávíme v zaměstnání 68 % času. To ovšem nebereme v úvahu dovolenou – ta nám zpravidla přidá 20 až 28 dalších dnů neboli čtyři až pět týdnů. Státní zaměstnanci mají automaticky nárok na delší, pětitýdenní volno, akademickým a pedagogickým pracovníkům ze zákona dokonce náleží 8 týdnů. Někteří poslanci v poslední době navrhovali zavedení povinného pátého týdne dovolené pro všechny, jejich návrhy však razantně odmítají odborníci a varovně vztyčují prst s tím, že by to pro českou ekonomiku znamenalo velké riziko.

Dovolená jako benefit

Zato z pohledu zaměstnanců jde o velmi lákavé řešení – dokonce natolik, že pátý týden dovolené se v mnohých firmách stal vyhledávaným benefitem. Z hlediska zaměstnavatele však jde o nepříliš výhodnou nabídku, znamená to pro něj totiž proplácení plnohodnotné pětidenní mzdy, aniž by zaměstnanec odvedl nějakou práci. U některých firem proto raději volí vyplácení jednorázového příspěvku na dovolenou. Jinde jsou v kurzu zase tzv. sick days – tedy volné dny, které si může zaměstnanec vybrat v případě nemoci, aniž by přitom musel sahat do svého fondu dovolené.

Ti největší šťastlivci se však mohou těšit dokonce z neomezené dovolené. K jejímu zavedení sice zatím přistoupila jen hrstka firem (ostatně nejde o řešení ani zdaleka vhodné pro všechny typy pracovních činností), dosavadní výsledky jsou však slibné – zdá se, že lidé ji nezneužívají. Optimisté tedy očekávají, že v budoucnu by k tomuto netradičnímu opatření mohlo svolit mnohem víc zaměstnavatelů.

Toužíte-li také po lákavém pracovním režimu s mimořádnou nadílkou volna, projděte si nabídky práce na AirJobs. Jsou tam i takové, které přesně tyto požadavky splňují.

Srovnání s Evropou

A jak jsme na tom ve srovnání s ostatními evropskými státy? Nijak nevynikáme – ani velkorysou dávkou volna, ani jeho nápadným nedostatkem. Čtyři týdny dovolené jsou jakýmsi standardem, který platí ve většině zemí. Méně než dvacet dní dovolené nemají nikde, zato v několika zemích se těší z 24 dní (Německo, Belgie, Malta) či 25 dní (Dánsko, Finsko, Švédsko, Francie, Rakousko či Lucembursko). Vůbec nejvíc si mohou volna užívat Britové, Litevci a Estonci (28 dní).     

V řadě států však při čerpání dovolené zároveň platí jistá pravidla. Zatímco v České republice jsou si v tomto ohledu všichni zaměstnanci rovni, v některých zemích platí různá omezení podle délky odpracovaných let, případně věku. Obvykle platí, že čím déle zaměstnanec v práci strávil, tím větší je jeho nárok na odměnu v podobě volna – třeba ve Finsku lze takto dosáhnout až na 38 dní, tedy více než 7 týdnů. Jinde zase rozlišují ty, kteří mají šestidenní pracovní týden (to platí třeba pro Francouze, tam si tito zaměstnanci mohou vybrat až devět týdnů volna). Jinde pak zvýhodňují zaměstnance, kteří mají vlastní rodinu (třeba litevští rodiče dětí mladších 14 let mají o sedm dní delší volno než ostatní pracující, obdobně Maďaři dostanou čtyři dny navíc). Některé státy rovněž berou v potaz náročnost zaměstnání a zohledňují ji ve zvýšeném počtu volných dní. Ve většině zemí také platí, že vedle dovolené dostanou zaměstnanci proplaceny veškeré dny, na které připadá státní svátek, bez ohledu na to, na jaký kalendářní den připadají (což u nás bohužel neplatí). Nejvíc – celkem 14 –  jich slaví na Kypru, v Litvě, na Maltě a ve Španělsku.

 

A co plánujete vy? Najít si novou práci?